Trvání projektu: 2002 - 2004
Český vzdělávací systém patří k nejvíce selektivním systémům a sociální nerovnosti v přístupu k vyššímu vzdělání patří k největším ve vyspělých zemích (OECD). Nedávno provedené analýzy ukázaly, že vývoj po roce 1989 nevedl v tomto směru k výrazné změně k lepšímu, spíše naopak. Mezinárodní srovnávací výzkumy ukazují, že kořeny vzdělanostních nerovností jsou v České republice vrostlé hluboko do struktury vzdělávacího systému i do sociální struktury české společnosti. Hlavním cílem projektu je identifikovat zdroje reprodukce vzdělanostních a ekonomických nerovností v České republice a vysvětlit princip jejich fungování. K dosažení těchto cílů se navrhuje založit panel pro dlouhodobý longitudinální výzkumný projekt sledující životní dráhu zhruba 10.000 žáků ve věku 15 – 16 let. Pro založení tohoto panelu jsou neobyčejně příznivé podmínky, neboť v roce 2003 bude v České republice v rámci mezinárodního projektu PISA uskutečněn výzkum schopností a dovedností cca 10.000 žáků ve věku 15 – 16 let. V rámci projektu budou provedena dodatečná šetření rodičů i samotných žáků. Kromě monografie „Kořeny vzdělanostních nerovností a životního úspěchu v České republice“ bude na konci projektu k dispozici datový soubor připravený pro další sledování této generace v letech 2006 – 2009. Výsledky projektu budou využity jak v akademické a veřejné diskusi na téma vzdělanostních a ekonomických nerovností, tak při přípravě ucelené a konzistentní reformy vzdělávacího systému, včetně jeho financování.
Mezinárodní srovnávací výzkumy vzdělávacích systémů a nerovností v přístupu ke vzdělání ukazují, že kořeny vzdělanostních nerovností jsou v České republice vrostlé hluboko do struktury vzdělávacího systému i do sociální struktury české společnosti. Projekt vycházel z hypotézy, podle které struktura vzdělávacího systému (existence "slepých uliček", příliš časná volba typu vzdělávací dráhy) a relativní uzavřenost vyšších stupňů školského systému (zejména terciárního vzdělávání) posiluje význam sociálního původu již ve formování vzdělanostních aspirací, v rozhodování o typu "vzdělávací kariéry", ve vnímání žáka ze strany učitelů a vrstevníků, v motivacích žáků pokoušet se o přechod k vyšším stupňům vzdělání a dokonce i v uplatnitelnosti vzdělání a jeho ekonomickém zhodnocení na trhu práce. Hlavním cílem tohoto projektu bylo tedy identifikovat příčiny reprodukce vzdělanostních a ekonomických nerovností v České republice a vysvětlit princip jejich fungování. K dosažení těchto cílů byl založen panel pro dlouhodobý longitudinální výzkumný projekt, sledující životní dráhu žáků. Pro založení tohoto panelu byly v roce 2003 neobyčejně příznivé podmínky, neboť v tomto roce byl v ČR v rámci mezinárodního projektu PISA (Programme for International Student Assessment) organizovaném OECD uskutečněn výzkum schopností a dovedností cca 10 tisíc žáků ve věku 15 až 16 let. V rámci projektu byla rovněž provedena dodatečná šetření rodičů i samotných žáků. Výsledky projektu byly plánovány jakožto využitelné nejen v akademické a veřejné diskusi na téma vzdělanostních a ekonomických nerovností, ale i při přípravě ucelené a konzistentní reformy vzdělávacího systému, včetně jeho financování.
V roce 2003 tedy zahájilo oddělení Sociologie vzdělání a stratifikace Sociologického ústavu AV ČR ve spolupráci s dalšími institucemi v České republice současně s výzkumem PISA, zaměřeným na mezinárodní srovnání znalostí patnáctiletých žáků v oblasti matematické, přírodovědné a čtenářské gramotnosti, také projekt PISA-L (PISA-Longitudinal). Výzkum PISA-L je koncipován jako longitudinální a skupinu respondentů tvořili v roce 2003 nejen patnáctiletí žáci ze základních a středních škol, ale také jejich rodiče. Dotazník pro rodiče byl zaměřen na ekonomické, sociální a kulturní stránky sociálního původu žáka (profese, příjmy, životní úroveň, kulturní aktivity, sociální kontakty, atd.), na mobilitní dráhu rodičů, na jejich hodnotové orientace a jejich představy o budoucnosti dítěte. Dotazník žáka zrcadlovým způsobem zjišťoval hodnotové orientace a životní plány tak, aby bylo možné zjistit míru mezigeneračního transferu hodnot a vzorců životního úspěchu. Data získaná v rámci PISA-L je možno podrobit komparaci s vybranými zeměmi, které realizují podobný projekt (např. Dánsko, Kanada).
Dotazníky k výzkumu PISA-L a PISA jsou k dispozici na webových stránkách oddělení Sociologie vzdělání a stratifikace Sociologického ústavu AV ČR (www.stratif.cz). Kromě toho jsou vybrané problémy řešené s využitím sebraných dat obsaženy v monografii "(Ne)rovné šance na vzdělání", která vychází v nakladatelsví Academia na počátku roku 2006. Longitudinální projekt PISA-L zatím samozřejmě zachytil počátek vzdělávací dráhy (tj. nanejvýš přechod mezi základní a střední školou), což determinovalo pole otázek, na které můžeme již dnes ve zmíněné knize odpovědět. V současné době je k dispozici rovněž soubor dat připravený pro další sledování vybrané generace v letech 2006 až 2009.
Hlavní řešitel/ka:
- prof. PhDr. Petr Matějů, Ph.D.
Řešitelský tým:
- Ing. Daniel Münich (Národohospodářský ústav AV ČR)
Témata:
Vzdělání
Zadavatel:
Grantová agentura ČR
Oddělení:
Související publikace
Rozdílné mechanismy – stejné nerovnosti. Změny v determinaci vzdělanostních aspirací mezi roky 1989 a 2003
2008, Matějů, Petr, Michael L. Smith, Josef Basl
Has Participation in Higher Education Widened after the Demise of Communism?
2004, Matějů, Petr, Blanka Řeháková, Natalie Simonová
The Evolution of Educational Inequalities in the Czech Republic after 1989
2003, Simonová, Natalie
W. Hutmacher, D. Cochrane, N. Bottani (eds.): In Pursuit of Equity in Education: Using International Indicators to Compare Equity Policies
2003, Simonová, Natalie, David Greger
Theory and Practice in the Analysis of Longitudinal Data: (QMSS Workshop/Seminar)
2004, Simonová, Natalie
Czech Higher Education Still at the Crossroads
2003, Matějů, Petr, Natalie Simonová
Transition to University under Communism and after Its Demise. The Role of Socio-economic Background in the Transition between Secondary and Tertiary Education in the Czech Republic 1948-1998
2003, Matějů, Petr, Blanka Řeháková, Natalie Simonová
Strukturální determinace růstu nerovností. Strukturální reformy a dostupnost vysokoškolského vzdělání v České republice
2003, Matějů Petr, Blanka Řeháková, Natalie Simonová
Dlouhodobý vývoj nerovností v šancích na získání vysokoškolského vzdělání
2006, Matějů, Petr, Blanka Řeháková, Natalie Simonová
Vzdělanostní nerovnosti a vzdělanostní mobilita v období socialismu
2006, Simonová, Natalie
(Ne)rovné šance na vzdělání. Vzdělanostní nerovnosti v České republice
2006, Matějů, Petr, Jana Straková (eds.)
Koncepty a indikátory sociální koheze - východiska empirických výzkumů
2005, Šafr, Jiří, Markéta Sedláčková
Vybrané výsledky výzkumu akademických pracovníků veřejných vysokých škol
2005, Matějů, Petr, Anna Vitásková
Výzkum studentů prvních ročníků vysokých škol v České republice
2005, Matějů, Petr, Natalie Simonová, Jana Straková
Investiční princip financování v reformách českého vysokého školství
2005, Matějů, Petr, Natalie Simonová, Josef Basl