Nízké mzdy v Česku: Ekonomické a sociální souvislosti

Cílem studie je vyplnit tuto mezeru v současném vědeckém poznání oblasti nízkých mezd v Česku a poskytnout detailní a systematický pohled na tuto problematiku nízkých. Studie zapadá do širšího výzkumu nerovnosti a přispívá specifickým pohledem na jednu z jejích stránek v konkrétním prostředí Česka. Studie nejprve z makroekonomického pohledu mapuje nízkou celkovou mzdovou hladinu v Česku v širších ekonomických souvislostech. Vedle historického vývoje od počátku ekonomické transformace nastiňuje i širší srovnání s vývojem v ostatních zemích regionu a v západoevropských zemích. Dále diskutuje faktory, které jsou považovány za hlavní determinanty nízké mzdové hladiny, a také zasazuje problematiku determinace mezd do širšího institucionálního rámce. Následně jsou představeny možné způsoby měření nízkých mezd a zaměstnanosti za nízké mzdy, včetně dostupných datových zdrojů a zde používaných individuálních dat z šetření European Union-Statistics on Income and Living Conditions (EU-SILC). Práce za nízké mzdy je poté představena v širších teoretických a empirických souvislostech, jsou popsány její hlavní determinanty. Pozornost je věnovaná prezistenci nízkých mezd a mzdové mobilitě a také vztahu k chudobě. V další části studie je zmapován vývoj podílu zaměstnanců pracujících za nízké mzdy a celkové mzdové nerovnosti v Česku na základě agregátních dat. Následně je na vzorku individuálních dat EU-SILC nastíněn podrobný obrázek toho, jaké jsou charakteristiky nízkoplacených zaměstnanců v Česku, a to jak na úrovni individuální, tak z pohledu domácností. Detailně jsou také zkoumány pravděpodobnosti přechodu zaměstnanců z nízkoplacených zaměstnání do zaměstnání lépe placených. Nakonec, analytická část vychází z výsledků roviny deskriptivní a na základě metod používaných v předchozím vědeckém výzkumu je jejím cílem odhalit (i) jaké jsou determinanty práce za nízké mzdy v Česku a (ii) do jaké míry nízkoplacená zaměstnání předurčují zaměstnance k tomu, aby zůstali málo placeni i v budoucnu, a to bez ohledu na jejich individuální charakteristiky nebo charakteristiky zaměstnání.