Rozmanitost je důležitá nejen v jídelníčku, ale také v samotné produkci potravin. Budoucnost potravinové produkce v podcastu Na rozcestí rozebrali antropoložka Varvara Borisova a sociolog Lukáš Senft.
V rámci projektů Za hranice bezpečnosti: role konflitku v posilování odolnosti (CoRe) a Fytoterapie v době postindustriálního metabolismu: Biosociální zkoumání sběru, oběhu a užívání léčivých rostlin v Česku se oba vědci zabývají hledáním nových způsobů produkce potravin. Předpokládá se, že poptávka po potravinách se bude do roku 2050 nadále narůstat. Problém nastane u zemědělské půdy, kterou, za cenu zachování lesů, není kde vytvářet nebo rozšiřovat a u požadavků na ekologickou výrobu potravin. Je tak třeba hledat alternativní způsoby, jak uspokojit poptávku a zároveň více neohrožovat životní prostředí.
„Zahradničení a houbaření má zajímavé potravinově samozásobitelské benefity, jak popisuje Petr Jehlička a Petr Daněk. Až 65 % pěstitelů má zahradu hned vedle domů a pokud lidé nezahradničí, tak se produkce k nim dostane formou darů. Jde o celkem udržitelný způsob produkce potravin. Pokud se ale podíváme na současný potravinový systém, tak je zřetelná absence jeho diverzity. Nahrazení současného systému však nemusí být účinným řešením,“ vysvětluje Senft. Slabou stránkou potravinového systému je závislost na velmi úzké skupině producentů potravin. Důsledkem je náchylnost na krize.
„V našem výzkumu se zabýváme výrobou alternativních proteinů. Konkrétně na jedlý hmyz a kultivované maso. Hmyz je v tomto ohledu hospodářským zvířetem, který je zpravidla pěstován na hmyzích farmách. Kultivované maso má velice specifickou formu výroby, jelikož je produkováno mimo tělo zvířete. Donoru se odeberou buňky, které jsou převedeny do prostředí, které začne vytvářet tkáň. Cíle je snižovat ekologické dopady produkce masa,“ rozebírá dále Borisova.
V evropském měřítku proteiny nejsou ve skladbě jídelníčků nedostatkem. Ukázalo se, že evropská populace má obrovský nedostatek denního příjmu vlákniny, s čímž se pojí nárůst rakoviny tlustého střeva. Do chování spotřebitelů se propisuje i chování a propagace výrobců, kteří často tlačí proteiny, ale upozaďují další důležité složky potravin.
Celý rozhovor je dostupný na webu denikalarm.cz nebo na streamovací platformě Spotify.
Vědci / vědkyně
Související publikace
Nutritional Practices and Experiences of People on Vegan Diet with Healthcare System: A Qualitative Study
2023, Borisova V., Stöckelová T., Ouřadová A., Gojda J
A Forager’s Notebook: Invitation to Drift with(in) Tastes, Crops, and Landscapes
2024, Lukáš Senft (ed.), Karel Šima, Markéta Dolejšová, Will LaFleur
