Conferences

Reforma univerzit a přístup k vysokoškolskému vzdělání

15. 8. 2003

Místo konání: Praha, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Konference k reformám terciárního vzdělávání a jeho dostupnosti se zvláštním zřetelem k situaci v zemích střední a východní Evropy Praha, 15. - 17. června 2003

Konference k reformám univerzit byla sponzorována následujícími institucemi:

Sociologický ústav AVČR, Praha

Výzkumný tým pro sociální stratifikaci tohoto ústavu obdržel grant na
projekt „Bariéry implementace investičního přístupu k financování
vysokoškolského studia“. Projekt se zaměřuje na prověření různých
hypotéz týkajících se sociálních, politických a institucionálních
bariér, které brání implementaci reformy financování vysokoškolského
studia. Konference by měla pomoci založit partnerské vztahy pro
mezinárodní spolupráci v této oblasti

Institut pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA)

Tento „think-tank“ byl založen v březnu roku 2002 s cílem zaměřit se na
klíčové problémy, se kterými se česká společnost potýká v průběhu
transformace. Hlavní finanční zázemí institutu poskytuje „Open Society
Fund“. Dlouhodobým záměrem institutu je přispívat k formování politicky
a intelektuálně nezávislého prostředí s cílem specifikování nezbytných
transformačních kroků, které musí Česká republika učinit, aby se mohla
začlenit do Evropské unie jako ekonomicky konkurenceschopná, sociálně
soudržná, kulturně otevřená, politicky stabilní a důvěryhodná země.
Jedním z hlavních projektů institutu je projekt „České vysoké školství
na křižovatce“, jež si klade za cíl zavést model vícezdrojového
financování škol a sdílení nákladů na studium. Projekt je rozdělen do
tří hlavních fází
a) analýza neúspěchů v minulosti při prosazování
principu sdílení nákladů;
b) analýza a prezentace existujících modelů
sdílení nákladů, jejich výhody a nevýhody;
c) realizace projektu
příprava návrhu zákona financování vysokých škol.

The Center for Comparative and Global Studies in Education, (State University of New York at Buffalo, USA)

Tato instituce koordinuje Mezinárodní srovnávací projekt financování
vyššího vzdělávání a přístupu ke vzdělání, financovaný Fordovou nadací.
Zaměřuje se na světový trend v uplatňování principu sdílení nákladů na
terciární vzdělávání Hlavním koordinátorem projektu je D. Bruce
Johnstone, jeden z předních expertů v oblasti financování vyššího
vzdělání. Projekt vytváří mezinárodní databázi informací o různých
modelech financování vyššího vzdělání a finanční pomoci studentů.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké
sněmovny Parlamentu České republiky se otázkou financování
vysokoškolského vzdělání zabývá delší dobu a v současné době projednává
vládní návrhy nového školského zákona.

Nadace Open Society Fund Praha

Nadace byla založena v listopadu roku 1992 jako česká nadace. Jejím
zakladatelem je americký finančník a filantrop George Soros (nar. 1930
v Budapešti), který v New Yorku v r.1979 založil svoji první nadaci.
Smyslem filantropické činnosti George Sorose je podporovat rozvoj
otevřené společnosti. Dnes jsou prostřednictvím Open Society Institute
New York, a Open Society Institute Budapešť (OSI) financovány
jednotlivé národní nadace, networkové programy a další instituce v
různých částech světa. V roce 1999 schválila Poslanecká sněmovna
parlamentu ČR na návrh vlády ČR udělení finančních prostředků ve výši
26 milionů korun z Nadačního investičního fondu (NIF) pro oblast
vzdělání, které Nadace OSF Praha získala v rámci výběrového řízení do
svého nadačního jmění.

Nadace CEVRO

Občanské sdružení podporující a rozvíjející vzájemnou výměnu informací,
znalostí a zkušeností z oblasti ekonomie, práva, mezinárodních vztahů,
politologie, vzdělávání. Soustřeďuje se i na rozvoj dovedností z
oblasti komunikace, prezentace myšlenek a názorů. Za tři roky své
existence CEVRO uspořádalo na šedesát akcí, včetně několika
mezinárodních konferencí a zahraničních seminářů, vydalo deset
publikací a začalo vydávat vlastní časopis (viz www.volny.cz/cevro).

Škoda-Auto

Personální oddělení Škoda-Auto v rámci svých PR aktivit v České
republice sponzoruje řadu projektů v oblasti vzdělávání, kultury,
ochrany životního prostředí atp. Projekt uspořádání mezinárodní
konference k reformám univerzit získal podporu, neboť koncern VW věnuje
otázce celoživotního vzdělávání (nejen svých zaměstnanců) velikou
pozornost.

Hlavním cílem konference bylo
podpořit společný výzkum terciárního vzdělávání v zemích střední a
východní Evropy a vytváření společné strategie v přípravě a
implementaci nezbytných reforem terciárního vzdělávání.

Konference přizvala ke společnému diskusnímu stolu přední odborníky z
oblasti vzdělávání (bývalé i současné rektory vysokých škol, poslance,
vědecké experty) z České republiky, Maďarska, Polska, Slovinska a Ruska
na jedné straně a přední mezinárodní odborníky z oblasti financování
vysokého školství ze Světové banky, UNESCO, z OECD a ze zemí OECD
včetně Velké Británie, Německa, Nizozemí, USA, Kanady, Australie,
Israele a Egypta na straně druhé. Mezi nejvýznamnější zahraniční
účastníky patřili například Nicholas Barr (London School of Economics,
Spojené Království), Bruce Johnston (State University of New York at
Bufalo, USA), Alexey Kluyev (Urals State University, Rusko), Peter
Illes (University of Debrecen, Maďarsko), Barry McGaw (ředitel,
Directorate for Education, OECD, Francie), Milena Bevc, (Institute for
Economic Researchi, Slovinsko), Andrzej Pelczar (bývalý předseda Polské
konference rektorů), Wendy Piatt (Institute for Public Policy Research,
Spojené Království), András Semjén (Eötvös Loránd University Budapest,
Maďarsko), Jan Sadlak (ředitel UNESCO-CEPES), Rimma Shamsudtinova
(Urals State University, Rusko), Alexander Ian Usher (Canada Millennium
Scholarship Foundation, Kanada), Hans Vossensteyn (University of
Twente, Nizozemí), Adrian Ziderman (Bar-Ilan University, Izrael),
Thomas John Alexander (Open Society Institute, Spojené Království),
Hossam Badrawi (Předseda školského výboru Parlamentu Egypta), Watsen
Scott Swail (Educational Policy Institute, USA), Viktória Tóth
(Ministerstvo školství, Maďarsko), Maureen Woodhall (Světová banka,
Spojené Království), Frank Ziegele (CHE Center for Higher Education
Development, Německo a další. Domácí scénu reprezentovali např. Josef
Jařab (senátor), Walter Bartoš (předseda Výboru pro vědu, vzdělání,
kulturu, mládež a tělovýchovu, Parlament ČR), Jiří Zlatuška (rektor
Masarykovy univerzity v Brně a senátor) a další.

Úvodní seminář konference se věnoval aktuálnímu stavu
vysokoškolského vzdělávání ve světě (jak v zemích střední a východní
Evropy, tak i v zemích OECD), zejména pak jeho finanční krizi, která je
již nyní v mnoha zemích značná a neustále se prohlubuje. Tato krize je
zvláště patrná v kandidátských zemích střední Evropy vzhledem ke
značnému státnímu deficitu a omezeným finančním prostředkům vkládaným
do vysokoškolského systému. Konference se proto soustředila zejména na
zlepšení kontroly nákladů na studium a na hledání dalších zdrojů
financování vysokoškolského studia, které by umožnily zvýšit kapacity –
tedy přístup k vysokoškolskému vzdělání – univerzit bez rizika snížení
úrovně studia.

Země, které již implementovaly některý z modelů sdílení nákladů
(školné, graduační daň, půjčky), se na konferenci podělili o své
zkušenosti se zaváděním reformy i s důsledky těchto reforem na rovný
přístup k vyššímu vzdělávání. Odborníci ze zemí, kde byl zaveden
takzvaný „duální“ systém (platící vs. neplatící studenti) jako
alternativa ke standardnímu školnému informovali o tom, jak toto řešení
finanční krize univerzit přispělo k nárůstu studijních možností a za
jakou cenu (kvalita, nerovnosti).

Přední odborníci z oblasti vzdělávání informovali o stavu terciárního
vzdělávání v jednotlivých zemích, o jeho historii, vývoji a
probíhajících reformách. V závěru konference proběhla na základě
diskusí ve třech oddělených skupinách strukturovaná diskuse, jejímž
cílem bylo na základě prezentovaných studií odpovědět na deset otázek
směřujících k optimálnímu řešení finanční krize vysokoškolských systémů
střední a východní Evropy a nalezení základních parametrů reformy
vysokoškolského systému, jež by vedla ke zvyšování přístupu k
vysokoškolskému vzdělání.

Konference dospěla k závěrům, které je možno shrnout do několika hlavních bodů:

  1. Význam terciárního vzdělávání neustále vzrůstá po celém světě a
    tento trend je patrný zejména v kandidátských zemí střední a východní
    Evropy. Vysokoškolské vzdělávání významně ovlivňuje nejen ekonomickou
    prosperitu zemí, ale i politické, sociální ovzduší a v neposlední řadě
    zlepšuje kulturní život země.
  2. Možnosti univerzit a jiných vzdělávacích institucí, včetně
    ministerstev a vlád uspokojit neustále se zvyšující poptávku po
    vysokoškolském vzdělání jsou vzhledem k prohlubující se finanční krizi
    v této oblasti velmi omezené. Tato finanční krize výrazně omezuje
    kvalitu předávaného vzdělávání, školství a zejména pak znemožňuje
    přístup rozšiřujícím se masám studentů, toužících po vysokoškolském
    vzdělání.
  3. Tato omezení jsou nejvíce patrná v zemích střední a východní
    Evropy. Jelikož Česká republika byla jednou ze zemí, na kterou se
    konference nejvíce soustředila, podívejme se blíže na některá data
    zveřejněná OECD. Podle těchto statistik se Česká republika umístila na
    5 místě ze 30 zemí OECD co se týče ukončeného středoškolského
    vzdělávání, ale v oblasti ukončeného terciárního vzdělávání se umístila
    na předposledním místě, ve výši poskytování finančních prostředků z HDP
    na vzdělávání je na třetím místě od konce a v oblasti relativní výše
    příjmů absolventů vysokých škol na třetím místě. Česká republika je
    proto skutečně unikátním příkladem důsledků limitovaných veřejných
    rozpočtů, jež vedou k omezení přístupu k vysokoškolskému vzdělání.
  4. Je nutné provádět opatření stimulující univerzity ke zvýšení jejich
    produktivity.Univerzity se musí naučit převzít část odpovědnosti za
    nedostatek finančních prostředků a samy se pokoušet tuto situaci
    zlepšit.
  5. Je nutné hledat a aplikovat opatření vedoucí univerzity k ještě
    větší efektivitě. Taková úsporná opatření se týkají zejména
    post-komunistických zemí, kde jsou v některých oblastech ještě značné
    rezervy. Univerzity musí postupně v souladu s Boloňskou deklarací
    přecházet na tzv. strukturované studium (t.j. tzv. binární studijních
    programy). Tradičnímu evropský „unitární“ model je nejen ekonomicky
    méně efektivní, ale přestává vyhovovat i hlavním vývojovým trendům na
    trhu práce.
  6. Univerzity se musí oprostit od zastaralého tzv. “Sovětského modelu”
    studia, který je založen zejména na předávání vědomostí od učitele k
    žáku a jen minimálně nutí studenty k samostudiu a k aktivnímu přístupu
    ke čtení.
  7. Další nevyhnutelnou změnou ve fungování univerzit je vyhledávání
    dodatečných zdrojů financování vysokoškolského studia. Jedním z
    takových přídavných zdrojů je tzv. systém sdílení nákladů, to jest
    systém ve kterém se rodiče a studenti podílí na krytí nákladů na
    studium.
  8. Sdílení nákladů (podíl studentů na financování nákladů na
    studiu na vysoké škole) se stává čím dál rozšířenější. Některé
    postkomunistické země, ve snaze vyhovět ústavám a zákonům, které
    neumožňují zavést školné, prosazují model takzvaného dvojího statutu
    studentů („dual track system“), který veřejným vysokým školám umožňuje
    přijímat studenty nad státem stanovenou kvótu (tj. nad počet studentů,
    jejichž studium je financováno z veřejných prostředků) a od těchto
    studentů vybírá školné, které s blíží skutečným nákladům na studium,
    aniž by jim byla nabídnuta jakákoli pomoc (půjčky, granty, stipendia,
    atd.).
  9. Většina účastníků konference se shodla na tom, že politika dvojího
    statutu není z dlouhodobého hlediska nevhodnou metodou vhodnou
    politikou spolu-financování vysokoškolského vzdělávání. Představuje
    totiž značnou bariéru v přístupu k vysokoškolskému vzdělání u sociálně
    slabších studentů, zejména chybí-li doplňující programy, jako například
    studentské půjčky a podobně. Tato politika rovněž osvobozuje od placení
    školného ty studenty, jejichž rodiče by mohli a jsou ochotni platit
    rozumné školné. Většina účastníků se rovněž shodla na tom, že politika
    dvojího statutu nevede k rozšiřování přístupu ke vzdělání a ke
    zmenšování nerovnosti v přístupu ve vzdělání.
  10. Efektivní a spravedlivý systém sdílení nákladů vyžaduje
    vybírání rozumného školného, které může být buď odložené a splácené
    zpětně z budoucích příjmů absolventů škol, nebo u solventnějších může
    být placeno přímo buď studenty, nebo jejich rodiči. Všichni účastníci
    konference se shodli na tom, že nejefektivnější systém sdílení nákladů
    je ten, který rozšiřuje přístup a příležitosti ke vzdělání.

Po skončení konference se konala krátká tisková konference, na které
byli novináři seznámeni s výsledky třídenního jednání (viz krátká
zpráva, která vyšla v ČTK následující den).

V současnosti připravujeme vydání sborníku z konference ve formě CD, na
kterém budou všechny prezentace a další dokumenty. Z podnětu několika
účastníků konference a vzhledem k vysoké úrovni prezentovaných studií
rovněž připravujeme vydání publikace, ve které budou opět prezentované
studie, rozšířené o podrobnější výklad od jednotlivých autorů. Tato
publikace by měla být vydána do konce tohoto kalendářního roku.

Závěrem lze již jen konstatovat, že konference byla úspěšná a všemi
účastníky hodnocena jako velmi užitečná. Všichni účastníci odjížděli s
konstatováním, že by bylo dobré po čase podobně inspirativní konferenci
zopakovat.


Doc. PhDr. Petr Matejů, Ph.D.

- Vedoucí Oddělení pro výzkum sociální stratifikace Sociologického ústavu AVČR


Blanka Javorová

- manažerka projektu „Bariéry implementace investičního přístupu k financování vysokoškolského studia“