Projekt mapuje faktory, zdroje a souvislosti procesů a mechanismů genderových nerovností na českém trhu práce v souvislosti se změnami české společnosti po roce 1989 a v souvislosti se vstupem ČR do EU. Projekt využívá kvalitativní sociologickou metodologii, zarámovanou sekundární analýzou dat z kvantitativních sociologických šetření, přičemž důraz je kladen na biografické vyprávění žen v různých fázích životního cyklu a v situacích, kdy jsou ohroženy znevýhodněním na trhu práce (zkušenost s nezaměstnaností) v kombinaci s kategoriemi: fáze mateřství, výše dosaženého vzdělání a věk.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 29, zobrazeno 21 - 29)
Článek se zaměřuje na to, jaký význam ve svých životech přikládá zkoumaná skupina matek svému mateřství a rodině a jaký své práci i na to, jak vnímání vztahu mezi prací a rodinou ovlivňuje jejich definování si kombinace těchto sfér života.
The paper traces the contexts and processes of gender inequality and gender discrimination in the Czech labour market. The primary innovation of the research is the use of qualitative sociological methodology. Quantitative sociological research alone has thus far been unable to uncover the factors, contexts and actors´ understandings of gender inequality and discrimination.
In this article we compare the models of economic transition that have influenced changes in legislation and employment andsocial policies and have an impact on gender equality in the labour markets of three post-socialist countries during the period ofeconomic transition and accession to the EU (2000-2005) – Czech Republic, Hungary and Slovenia. We argue that the promise for gender equality has not been realised because of the formal approach to the EU accession process in these countries.
Kapitola je zaměřena na spojení zaměstnání a péče v České republice. Na začátek uvádíme institucionální rámec genderové rovnosti, který byl vytvořen v České republice během období před vstupem do EU.
Für diese Kapitel haben wir Tschechien, Ungarn und Slowenien als Vergleichsgrundlage ausgewählt, um Ähnlichkeiten und Unterschiede in postsozialistischen Ländern (nach dem Umbruch und dem EU-Beitritt; 2000 - 2005) näher zu untersuchen.
Tato recenze knihy Barbary Havelkové pozitivně hodnotí komplexnost a přesnost uchopení problematiky nerovností v odměňování žen a mužů v kontextu neexistence antidiskriminačního zákona v České republice. Barbara Havelková zasazuje problematiku do kontextu evropského práva, teorií genderových nerovností i statistických ukazatelů.
Drawing on 48 biographic narratives, I examine the decisions post-1989 Czech mothers made about when and how to combine caring for children with making a living.
To what extent and in what ways does work influence fertility plans? The issue of job instability influences mainly men, the issue of combining work and care pertains mainly women. The chapter explains the low involvement in parenthood of men with low education, the highest childlessness among university educated women, and later entry into parenthood among couples in whichthe man’s education is lower.
The paper explores the construction of work and care in various contexts of breadwinning in the Czech Republic. It looks into what importance mothers of small children attribute to work and care in various family arrangements from the perspective ofbreadwinning. The paper also asks what impact various family set-ups have on the possibility for women’s self-fulfilment andrelatedly gender equality in the family and beyond.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- 1
- 2
- 3
Facebook
X
Tweets by SociologickyNewsletter