Sociologický ústav AV ČR na Týdnu Akademie věd ČR 2024

Týden Akademie věd ČR (www.tydenavcr.cz) je největší vědecký festival v Česku, který zahrnuje přednášky, výstavy, akce na pracovištích, dokumentární filmy, workshopy, vědecké kavárny a mnohé další aktivity napříč celou republikou i všemi vědeckými obory.

V nabídce Sociologického ústavu AV ČR jsou následující přednášky, které jsou určené zejména studentům a studentkám středních škol, registrovat se však mohou také jednotlivci z řad veřejnosti, které zajímá, jaká je naše společnost, jaké si můžeme klást otázky a jaké na ně můžeme nalézat odpovědi. Máte-li zájem se účastnit některé z nich, kontaktujte nás prosím prostřednictvím e-mailu na adrese Tiskového a edičního oddělení Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..

Termíny jednotlivých přednášek a případné doplňující informace o možnostech účasti budou postupně zveřejňovány v průběhu října 2024.

---

Jaroslava Pospíšilová: Demokracie, technokracie nebo autokracie?
4.11. PONDĚLÍ 9:00
Je demokracie nutně nejlepší formou vlády? Podoba moderní zastupitelské demokracie má mnoho výhod, ale i slabin. Co kdybychom demokracii nějak opravili? Bylo by lepší svěřit vládu úředníkům a odborníkům, abychom se vyhnuli neustálým sporům politiků? Nebylo by efektivnější svěřit vládu silnému a schopnému lídrovi? Nejen na tyto otázky se pokusíme najít odpověď v našem semináři, kde si vysvětlíme hlavní znaky demokracie, technokracie a autokracie jako možných přístupů ke správě státu. Ukážeme si také, co si těchto formách vlády myslí Češi a jakou z nich preferují.

Lukáš Senft: Houbaření v Česku: Ekonomika, etika a environmentální péče
4. 11. PONDĚLÍ 11:00
Podle odhadů Ministerstva zemědělství bylo v Česku mezi lety 2010 a 2020 ročně nasbíráno 25 tisíc tun hub a jejich odhadovaná tržní hodnota činila každý rok přibližně čtyři miliardy korun. Houbaření patří v Česku k činnostem, kterým se věnují lidé napříč sociálními a věkovými kategoriemi. Sběr lesních plodin ale není jenom typem volnočasové aktivity a potravinového samozásobitelství. Je také praxí, která kultivuje environmentální etiku, neformální způsoby péče o ekosystémy a posiluje vztah lidí ke krajinám, které poskytují jedlé plody.

Martin Tremčinský: Bitcoin: Digitální zlato ve společnosti robotů
5.11. ÚTERÝ 10:00
Bitcoin se v posledních letech stal symbolem rychlé cesty k bohatství i ke strmému ekonomickému pádu. Po mnoha kontroverzích není divu, že tato kryptoměna vzbuzuje ve společnosti četné rozporuplné reakce. Jaký je ovšem svět, jež Bitcoin svým technologickým designem utváří? Jaké představy o ekonomice, penězích a potažmo i celé společnosti jsou vepsány do nejstarší kryptoměny? Zdá se, že jsou to především hodnoty tvrdého individualismu, v nichž jakoby nebylo místo pro společenskou solidaritu a sounáležitost. Takový obraz je ale jednostranně zaměřený na kolektivy lidí. Bitcoin přitom umožňuje promýšlet i jiné kolektivy, než jsou jen ty lidské. Může se pak jevit jako nástroj společenské organizace robotů, která je na lidech potenciálně nezávislá. Jaké jsou principy a instituce takovéto robotické společnosti? Mohou být roboti pohánění bitcoinem vzájemně solidární? A jak nám tyto otázky může pomoci zodpovědět antropologie příbuzenství?

Hana Porkertová: "Z noční rovnou na kapačky": krip čas v pracovním prostředí
6.11. STŘEDA 8:30
Lidé s postižením se v pracovním prostředí setkávají s řadou diskriminačních praktik, ať už se jedná o předsudky, nevhodné materiální a prostorové uspořádání, či přímo vyloučení z pracovního trhu. Co však uniká bližší pozornosti vědeckého zkoumání, je časová rovina těchto praktik. Legitimní, tedy produktivní čas, je charakterizován jako čas orientovaný na cíl, očekávání a budoucnost. To předpokládá jeho linearitu, předvídatelnost a plynulost, zatímco postižení je plné přerušení, nepředvídatelností a nepravidelností. Záměrem příspěvku je nahlédnout na vztah mezi prací, postižením a časem optikou sociologie a ptát se, jaké jsou střety mezi potřebami lidí s postižením a „normativním časem“, proč k nim dochází a jaké mají důsledky. Jaké jsou každodenní strategie těchto lidí, které používají, aby dostáli normativním požadavkům? Jaké (nejen) zdravotní dopady pro ně tyto strategie mají? A jaký je emancipační potenciál tzv. „krip času“?

Věra Patočková: Trávení volného času dětí a jeho prožívání
7. 11. ČTVRTEK 8:30
Příspěvek představuje vybrané výsledky vlastního reprezentativního šetření Volný čas dětí a jeho prožívání 2021, který se zaměřil na žáky a žákyně druhého stupně základních škol a studenty a  studentky nižšího stupně víceletých gymnázií (přibližně 11–15 let věku). Zaměří se mimo jiné na otázky kolik volného času děti mají, s čím si volný čas spojují, jak ho tráví, kolik času tráví na počítači nebo s mobilem, jaké jsou jejich nejoblíbenější činnosti a jak jsou s jeho trávením spokojeny.

Ananké Nebeská: Když dva dělají totéž, není to totéž: Liší se věda podle toho, kdo ji dělá?
7.11. ČTVRTEK 10:00
Jak souvisí gender s vědou? A liší se vědecké výsledky podle toho, kdo je produkuje? V rámci přednášky se podíváme na to, jak vstupuje gender vědců a vědkyň do výzkumu a proč je důležité brát v potaz také gender v obsahu výzkumu (a jak to naopak vypadá, když se na něj zapomene). V posledních letech se začínají objevovat požadavky na zohlednění tzv. genderové dimenze, tedy zaměření se na to, jakým způsobem se projevuje kategorie genderu a/nebo pohlaví ve zkoumaném tématu. Cílem je, aby byly výzkumy co nejvíce inkluzivní a reflektovaly širokou škálu potřeb, které jako společnost máme. Detailněji se podíváme na téma zdraví, kde má opomenutí genderu a pohlaví opravdu vážné následky. Mužské symptomy zde bývají stále považovány za normu – například u infarktu myokardu je důsledek ten, že čelí ženy o 50 % vyššímu riziku špatně diagnostikované srdeční příhody než muži. U specificky ženských onemocnění se setkáváme s tím, že je výzkum zásadním způsobem podfinancovaný a nedostává se mu tolik pozornosti jako typicky mužským onemocněním. Například výzkum mužské erektilní dysfunkce, která postihuje 19 % mužů, byl pětkrát rozsáhlejší než výzkum pre-menstruačního syndromu, který postihuje 90 % žen.

Kristýna Pospíšilová: Vysokoškolské prostředí očima studentů a studentek – mezioborové srovnání, aneb co můžete čekat na vysoké škole a co můžete čekat na trhu práce po škole
7.11. ČTVRTEK 13:00 – KAPACITA VYČERPÁNA
7.11. ČTVRTEK 14:00
V rámci přednášky se dozvíte, jak studenti a studentky na českých vysokých školách hodnotí své studijní prostředí, jaké jsou rozdíly mezi obory v hodnocení náročnosti studia, zvládání studijních povinností, vztahů se spolužáky či vyučujícími, ale i jaká je v jednotlivých oborech míra zažívání úzkostí, nervozity, stresu, diskriminace různého druhu, sexismu či obtěžování. Dotkneme se také tématu nerovného odměňování žen a mužů na českém trhu práce. Stručně si řekneme, jaké jsou jeho příčiny, následky a co se v oblasti ne/rovného odměňování změní po zavedení Evropské směrnice k transparentnosti odměňování. V závěru si představíme on-line nástroje, které nám pomohou lépe se zorientovat na trhu práce a stanovit si svou cenu, nebo se jenom lépe zorientovat v tom, kolik se v různých oborech v současnosti vydělává.

-- Následující přednášky pravděpodobně v letošním roce neproběhnou:

Kamila Fialová: Jak se daří lidem v Česku v životě a zaměstnání? Možnosti měření a hodnocení lidského blahobytu
Často se hovoří o tom, že se ekonomické přibližování Česka západní Evropě zpomalilo a že ekonomická úroveň, včetně mzdové hladiny, u nás stále zdaleka nedosahuje úrovně vyspělých zemí. Blahobyt lidí však není dán pouze stavem hospodářství či dynamikou ekonomického růstu, ale pokrývá mnoho dalších oblastí. Ekonomická stránka není pro hodnocení lidí zdaleka nejdůležitější, neméně důležitými oblastmi jsou zdraví, vzdělání či životní spokojenost. Přednáška má za cíl nahlédnout možné způsoby měření lidského blahobytu, a to od čistě ekonomických přístupů přes složitější ukazatele zohledňující další sociálně-environmentální aspekty současného života lidí až po pojetí zohledňující udržitelnost kvality života do budoucnosti. Zvláštní pozornost bude věnována subjektivnímu vnímání blahobytu. Zároveň se pokusíme zhodnotit, jak si Česko stojí v mezinárodním srovnání podle jednotlivých ukazatelů.

Tomáš Hoření Samec: Participativní bydlení jako možné řešení nedostupnosti bydlení
Českou společností rezonuje téma nedostupného bydlení. V médiích se objevují údaje hovořící o tom, že koupě nového bytu v Praze je v celoevropském srovnání nejnákladnější. Kromě cen nemovitostí za poslední roky vzrostlo i nabídkové nájemné, ceny energií, pozemků a stavebních prací. Tento nárůst byl vyšší než růst příjmů domácností. Roste tak počet osob, kteří mají problém získat nebo si udržet kvalitní a finančně dostupné bydlení. Jednou z možností, jak nedostupnost bydlení snižovat je přitom rozšířit nabídku forem bydlení–v Evropě se hovoří o formách bydlení, kde více domácností spolupracuje společně na jeho vzniku a provozu, často za podpory obcí či státu. Podle místního kontextu se hovoří o tzv. baugruppe, družstev, cohousing projektech či sítích nájemníků. V českém kontextu jsme začali používat pojem participativní bydlení, abychom vystihli právě podstatu dobrovolné a demokratické spolupráce více domácností na bydlení. V přednášce se zaměřím na reflexi aplikovaného výzkumu, kde jsme pomocí různých metod–workshopů, dotazníkového šetření i analýzou dokumentů zjišťovali možnosti a limity rozvoje participativního bydlení v ČR. Například to, jak dané myšlenky vnímají potenciální obyvatelé i zástupci měst a státu.

Markéta Švarcová: Ženy a podnikání
Prezentace je zaměřena na ženy podnikatelky a jejich postavení na trhu práce. Upozorňuje na rozdíly mezi muži a ženami v oblasti podnikání, a to jak z hlediska jeho právního a legislativního ukotvení, tak z perspektivy vlastních zkušeností podnikajících žen. Prezentace představuje aktuální situaci podnikatelek především v kontextu jejich narůstajícího počtu a možných nevýhod spojených s podnikáním. Zmiňuje oblasti trhu práce, ve kterých ženy podnikají nejčastěji a zaměřuje se na důvody a motivace žen pro vstup do podnikání. Upozorňuje tak na skutečnost, že podnikání nemusí být dobrovolnou volbou, ale spíše důsledkem nedostatečné flexibility pracovního trhu v České republice. Příspěvek je rovněž věnován historickým kořenům podnikání na pozadí vývoje uspořádání genderových rolí a postavení žen na trhu práce ve 20. století včetně uvedení konkrétních příkladů významných podnikatelek této doby. Prezentace pracuje s modely/casy, na kterých budou studentům a studentkám představeny kategorie žen podnikatelek, které jsou nejvíce ohroženy riziky podnikaní. Jedná se o interaktivní formu kooperace v jejímž rámci bude se studenty a studentkami diskutováno, co může být ohrožujícími faktory například pro ženy, která začaly podnikat těsně po ukončení studia nebo naopak v předdůchodovém věku. Řeč bude rovněž o podnikání matek s malými dětmi a v neposlední řadě bude zmíněna i situace migrantek, které podnikají na území České republiky. Závěr prezentace bude věnován diskuzi na téma, co by mohlo ženám v rámci jejich podnikání pomoci.

Kateřina Horská: Halucinace, nebo mystická zkušenost? Užívání psychedelik ve spirituální praxi
Psychedelické látky, které byly od 70. let na pokraji vědeckého i veřejného zájmu, se od počátku nového tisíciletí pozvolna vracejí na výsluní. Vědci se zajímají zejména o jejich potenciál v léčbě duševních obtíží, mezi veřejností je ale populární i jejich užívání jako prostředků k navození spirituální zkušenosti. Právě na druhý zmíněný přístup se zaměříme v této přednášce. Vycházet budeme z antropologie náboženství a zamyslíme se nad tím, zda zkušenosti navozené psychoaktivní látkou mohou mít spirituální či náboženský rozměr. Představíme si základní argumenty proponentů i odpůrců užívání psychedelik ve spirituální praxi.

Jan Vávra: Změna klimatu a já – možnosti a limity snižování vlastní uhlíkové stopy
přednáška pro školy v Karlovarském kraji
Jaké jsou možnosti jednotlivců při snižování emisí skleníkových plynů? Co můžeme změnit snadno a co naopak velmi obtížně? A má vůbec smysl, se jako jednotlivec snažit? V přednášce si představíme výsledky výzkumů uhlíkové stopy v Česku, vypočítáme vlastní stopu na online kalkulačce a budeme diskutovat o možnostech jejího snižování z pohledu sociologie životního prostředí.

Sabina Vassileva: Zakázková ekonomika mezi prekaritou a autonomií: etnografie algoritmů v české donáškové službě
Platformová nebo zakázková ekonomika se často prezentuje jako flexibilní způsob zaměstnávání, který umožňuje pracujícím určovat si svou pracovní dobu. Ve skutečnosti však tento druh práce často přináší menší jistoty – chybí například nemocenská, zdravotní pojištění a pravidelné příjmy. V Česku se tento model navíc propojuje s praxí tzv. švarcsystému, kde jsou pracující najímáni jako nezávislí dodavatelé, což firmám umožňuje vyhnout se poskytování zaměstnaneckých výhod. Ve své antropologické práci zkoumám, jak tento hybridní model funguje v jedné české donáškové službě. Zaměřuji se na to, jak aplikace a algoritmy řídí pracovní procesy a sledují každý pohyb kurýrů a kurýrek. Věnuji se tomu, jak pracující prožívají uspěchané tempo a jak se z jejich interakce s algoritmy vytváří hodnota, kdo z ní čerpá, kdo tratí. Prostřednictvím etnografie analyzuji, jakými mechanismy jsou pracující prekarizováni, o jaké jistoty přicházejí. V pozadí výzkumu stojí tázání po souvislosti prekérního zaměstnávání a fungování neoliberálního kapitalismu.

Varvara Borisova: Vážit své tělo, vážit si sebe, vážit svá slova: o fat shamingu s organizací Moje tělo je moje
Diskuze o nadváze a obezitě se stále častěji zaměřuje na problematiku tzv. fat shamingu – tedy zostuzování a ponižování lidí kvůli jejich váze, které probíhá nejen na sociálních sítích, ale zasahuje i do školství nebo zdravotnictví. Nadváha je totiž často mylně vnímána jako osobní selhání, i když na ni má vliv řada faktorů, včetně genetických dispozic, znečištěného životního prostředí nebo socioekonomických podmínek, které jsou mimo kontrolu jednotlivců. Fat shaming přitom může vést k vážným zdravotním problémům, jako jsou poruchy příjmu potravy, diskriminace a sociální izolace. Přednáška představí výsledky antropologického výzkumu, který se věnuje medikalizaci a léčbě obezity v České republice, a zaměří se na to, jak jsou propojeny fat shaming a pocity viny a studu a jak lidé s těmito pocity vyrovnávají. Na přednášku naváže diskuze se zástupkyní organizace Moje tělo je moje, kterou založila Ridina Ahmedová, performerka a autorka podcastu Sádlo na Radiu Wave. Moje tělo je moje podporuje boj proti body shamingu, věnuje se edukaci a pořádá výstavy a workshopy zaměřené na prevenci.