Koncepce socioekonomických indikátorů pro umísťování hlubinného úložiště v ČR

Tento expertní dokument vznikl na zakázku Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) a zabývá se možnostmi výzkumu socioekonomických aspektů umísťování hlubinného úložiště (HÚ) vyhořelého jaderného paliva a vysoce aktivního odpadu v ČR. Dokument je rozdělen do tři částí.

První část vymezuje danou problematiku a na základě rešerše mezinárodní literatury podává přehled o přístupech k socioekonomické analýze napříč pěti relevantními oblastmi sociálněvědního výzkumu: 1) při implementaci megaprojektů, 2) při umísťování jaderných elektráren, 3) při implementaci hlubinných úložišť, 4) při umísťování sociálně zatěžujících staveb (zvl. s ohledem na stavby sociotechnicky analogické k HÚ), 5) při prognózování socioekonomické vývoje a tzv. studiích budoucnosti, a také 6) v rámci tzv. sociálně-vědních studiích vědy a techniky. Z rešerše vyplynulo, že ve srovnání s jinými tématy, jež souvisejí s umísťováním HÚ, mezi něž patří zapojení veřejnosti, veřejné mínění a přijatelnost projektu HÚ místní komunitou, postoje stakeholderů mimo veřejnost, etické aspekty a otázky spravedlnosti, otázky dialogu a budování důvěry, či analýza vnímání rizik a bezpečnosti, byla úžeji vymezená specifická problematika socioekonomických indikátorů dosud zkoumána relativně málo. Empirický výzkum v této oblasti by proto mohl přinést poznatky relevantní nejen pro ČR, ale i v mezinárodním měřítku. Na závěr první části připomínáme dosavadní zkušenosti v ČR se sociálněvědním výzkumem jaderné energetiky, radioaktivního odpadu a připravenosti na mimořádné jaderné a radiační události, a upozorňujeme na provázanost sociálněvědních témat při studiu umísťování HÚ.

Druhá část předkládá koncepci socioekonomických indikátorů pro umísťování HÚ v ČR. Nejprve shrnujeme výsledky tří existujících výzkumů z posledních let, které se prostřednictvím různých metodologií danou problematikou zabývaly. Na základě zhodnocení výsledků těchto výzkumů představujeme náměry na rozpracování socioekonomické analýzy rozdělené do jedenácti tematických oblasti. Na toto rozdělení následně navazuje vlastní návrh systému socioekonomických indikátorů pro umístění HÚ v ČR. V prvním kroku prezentujeme formou tabulky tzv. indikátory současného stavu, které jsou zorganizovány do jedenácti skupin: 1) demografické; 2) ekonomická struktura a trh práce; 3) distribuce přímých a nepřímých dopadů HÚ; 4) bydlení a nemovitosti; 5) doprava a mobilita; 6) infrastruktura a služby; 7) zdraví a zdravotní péče; 8) environmentální percepce a ekosystémové služby; 9) sociální koheze a důvěra; 10) kulturní a identitní charakteristiky; a 11) postoje k HÚ. Ke každému indikátoru tabulka poskytuje základní informaci ohledně zdrojů dat. Tabulka je koncipována maximalisticky, tj. zohledňuje nejširší možné množství indikátorů, a předpokládá další práci s indikátory a postupnou prioritizaci indikátorů, jejímž výsledkem by byl štíhlejší, účelně sestavený systém indikátorů pro dlouhodobé, opakované socioekonomické výzkumy umísťování, výstavby a provozu HÚ.

Ve druhém kroku se návrh indikátorů věnuje budoucnostnímu rozměru projektu HÚ. Výzkum socioekonomických aspektů projektu HÚ by kromě současného stavu měl zohledňovat také příležitosti a rizika možných budoucích stavů, což lze zajistit několika způsoby. Zaprvé by bylo vhodné už indikátory současného stavu koncipovat tak, aby mohly být po výběru finální a záložní lokality použity k opakovanému výzkumu a srovnání se stavem před výběrem. Zadruhé lze v některých oblastech zvažovat možnosti specificky zaměřených krátkodobých predikcí, jež by vycházely ze statistického vyhodnocení existujících dat a znalosti vývojových trendů. Třetí možnosti je zapojit do prozkoumávání možných budoucích pozitivních a negativních dopadů HÚ veřejnost a stakeholdery prostřednictvím expertně moderovaných setkání zaměřených na porozumění rizikům a příležitostem, které se s projektem HÚ v konkrétní lokalitě mohou pojit.

Třetí část načrtává záměr aplikovaného výzkumu socioekonomických indikátorů pro umístění HÚ v ČR. Na úvod objasňujeme výzkumnou potřebu, cíle a aplikovatelnost výsledků. Následný popis záměru se omezuje na základní body metodologie s předpokladem, že obsáhlejší specifikace metodologie by byla součásti detailnějšího projektu, bude-li v budoucnu vypracován. Návrh metodologie obsahuje tyto přístupy: sekundární analýzu (analýza datových zdrojů a studium dokumentů), sběr kvantitativních data (dotazníkové šetření), sběr kvalitativních dat (polostrukturované rozhovory, workshopy se zaměřením na budoucnost lokality s HÚ), a participativní metody (webová stránka a účet na sociální síti, konzultace výsledků výzkumu). Pro projekt navrhujeme jako základní variantu pětileté období realizace, které by mělo čtyři fáze: sběr dat (cca 24 měsíců), vyhodnocení sběru dat (cca 12 měsíců), interakce mezi výzkumníky, místními komunitami a dalšími stakeholdery (cca 12 měsíců) a vyhodnocení interakce (cca 12 měsíců). Čtyřletá varianta realizace projektu by nezahrnovala vyhodnocení interakce a tříletá varianta by nezahrnovala ani interakci ani její vyhodnocení. Kratší než tříletý projekt nepovažujeme vzhledem k objemu potřebných výzkumných prací za vhodný. Krátce se dotýkáme také otázky financování případného výzkumu.