Strong Gender Contract, Weak Institutions: Gender Pay Gap in Slovenia and Czechia

Nerovnosti v odměňování žen a mužů mají silné historické kořeny, které spadají ještě do období socialismu. Studie, kterou vedla Alena Křížková, to prokázala na příkladu Česka a Slovinska. Ženy v obou zemích vydělávají v průměru o 13–14 % méně oproti svým mužským spolupracovníkům (tedy na stejné pozici a na stejném pracovišti), i když důvody jsou v jednotlivých zemích v některých směrech odlišné.

V České republice muži významně častěji pracují na elitních pozicích, v technologických firmách, ve finančním sektoru, zatímco ženy převládají na nižších pozicích a na pracovištích s nižšími mzdami.

Samotné rozdělení žen a mužů do různě placených povolání a pracovišť vysvětluje zhruba polovinu tzv. gender pay gap v Česku a i část celkového rozdílu mezi oběma pohlavími ve Slovinsku. V Česku jsou instituce, jež by měly zaručovat rovné pracovní podmínky, jako např. kolektivní vyjednávání, slabé dlouhodobě, ve Slovinsku v poslední době oslabují.

Mezi oběma zeměmi existují velké rozdíly například i v zajištění péče o děti. Slovinská politika je v tomto směru velkorysá. Rodičovská je pouze na jeden rok, ale veřejně dotovaná péče o děti v předškolním věku umožňuje ženám zůstat ve spojení s jejich zaměstnáním a vykonávat placenou práci i v době, kdy mají malé děti. Zatímco Česko neposkytuje otcovskou dovolenou ve významné délce a tak, aby se rodiče v péči skutečně vystřídali, ve Slovinsku otcovskou v placené formě využívá 80 % otců.