Z médií
Vydáno: 9. 9. 2021

Letní sociologické komentáře: bydlení, rodičovská, sociální sítě, ženy ve vědě, volby

Badatelky a badatelé ze Sociologického ústavu AV ČR pravidelně vystupují v médiích.

Ilustrace: Pixabay.com

Ekonom Petr Sunega z oddělení Socioekonomie bydlení komentoval v rámci projektu Chudé česko 21, který přináší online deník Aktuálně.cz, téma nedostupnosti bydlení. Ve článku o bytové krizi potvrzuje, že nedostupnost bydlení je výraznější u vlastnického bydlení než v nájemním sektoru. Podle něj ke v Česku patrné nadhodnocení cen bytů, trvající už přibližně čtyři roky. Při porovnání vývoje cen bytů s růstem příjmů domácností nebo mezd se navíc toto nadhodnocení potupně prohlubuje. Podle něj je dlouhodobou příčinou skupování bytů za účelem investice (více zde), krátkodobé pronájmy nebo nedostatečná výstavba. „Trend krátkodobých pronájmů se omezuje hlavně na turisticky atraktivní lokality, zejména centra velkých měst. Investice do bytů je u nás skutečně velmi oblíbeným způsobem zhodnocení volných prostředků, protože Češi se cítí být odborníky na bydlení, a navíc příliš nedůvěřují ostatním způsobům investování. Skupování nemovitostí za účelem investice podporuje i politika nízkých úrokových sazeb a možnost daňového odpočtu úroků zaplacených z úvěrů na bydlení,“ vysvětluje Sunega. 

Socioložka Lenka Formánková v nedávném vydání Událostí na ČT 1 v reportáži o mužích na rodičovské dovolené vysvětlovala jeden z důvodů, proč jen 2 % mužů v Česku nechávají na čas práci a věnují se péči o dítě. „Je to délka rodičovské dovolené, která je 3 roky. Rodičovský příspěvek, který je možné čerpat až do čtyř let věku dítěte, je relativně hodně nízký – je to dávka 300 000 Kč bez ohledu na to, o jakou příjmovou skupinu jde,“ popisuje Formánková a dále dodává, stále existuje norma, že živitelem rodiny je muž: „Ve chvíli, kdy něco, co je vnímáno společensky jako určené ženám, tedy například péče o děti, dělá muž a ještě rodina přichází o příjem, tak to nedává ani kulturně ani ekonomicky smysl.“

Antropoložka Marie Heřmanová, která se dlouhodobě věnuje problematice sociálních sítí, poskytla komentář Českému rozhlasu Plus. Ve článku Lajky a sdílení na sítích fungují jako odměna a opravdu ovlivňují vaši další komunikaci, zjistili psychologové říká, že psychologický výzkum, který zjistil, že uživatelé dostávají za projevy rozhořčení dvojnásobnou odměnu v podobě lajků či retweetů, potvrzuje něco, co řada lidí na základě vlastních zkušeností intuitivně ví: „Je to něco, co můžeme sami na sítích pozorovat. Asi to každý někdy zažil. Napíšete na Facebook nějaký rozhořčený status o něčem ve světě a ráno se probudíte a je tam sto lajků, což žádný status o štěňátkách nikdy předtím neměl. Ale myslím si, že je důležité na to mít důkaz v podobě tvrdých dat,“ popisuje Heřmanová. K projevům rozhořčení podle ní však můžou vést různé cesty: „Na jednu stranu vidíme, že je projev morálního rozhořčení a radikálnějšího názoru odměňovaný. Lidé mohou mít tendenci se k němu uchylovat častěji. Škála motivací, proč to lidé dělají, ale bude mnohem složitější a širší. Může v tom hrát roli učení a posilování nějakého sociální statusu, o kterém se ve výzkumu také hovoří. Ale může tam hrát roli třeba politická propaganda a promyšlená strategie jak dostat do prostoru nějaké sdělení. Může to být i způsob, jak se lidé chtějí zapojit do nějaké komunity. Je důležité upozornit na to, že to má tyto limity.“  Do jaké míry sociální sítě se svými specifickými algoritmy ovlivňují chování a komunikaci lidí? „Víme, že argument nejčastější používaný třeba Markem Zuckerbergem a dalšími, že pouze poskytují prostředí k debatě, neplatí. Jednak proto, že prostředí má vždy vliv na podobu komunikace, ale také na jejich byznys model. Využitý algoritmus je designovaný tak, aby udržel pozornost lidí co nejdéle, často za každou cenu,“ vysvětluje Heřmanová fungování algoritmů sociálních sítí. Celý příspěvek je k dispozici také v audiozáznamu.

Podle socioložky Hany Tenglerové ani vyrovnané zastoupení žen a mužů ve vědě a výzkumu automaticky neznamená kvalitní pracovní podmínky. Ve svém komentáři pro deník Echo 24 zmiňuje, že v akademickém sektoru je v současnosti 35 procent žen a ve státním, kam spadá i Akademie věd ČR, to je 48 procent. „Velkým problémem bývá pro ženy rodičovství, rozšířená představa ženy jako primární pečovatelky a nízké zapojení mužů do výchovy. Dále pak dlouhá rodičovská dovolená jako norma nebo nedostatek dostupných služeb péče o děti,“ vysvětluje Tenglerová.

Socioekonom Martin Lux v Hospodářských novinách reaguje na sliby politických stran v oblasti bydlení. Ve článku Čím víc dětí, tím levnější hypotéka, a masivní výstavba k tomu. Je to mlhavé, reagují na sliby stran experti na bydlení (placený přístup) míní, že půjčky pro mladé nejspíše povedou jen k dalšímu růstu poptávky a ve výsledku také cen bytů. Podle něj se bytová krize nevyřeší bez kroků, které by například zjišťovaly obsazenost bytu: „Obsazenost by se mohla zjišťovat pomocí jednoduchého klíče – v bytě je hlášena alespoň jedna dospělá osoba k trvalému pobytu,“ uvádí Lux a kritizuje například ústup koalice Pirátů a STAN od tohoto plánu. Ačkoliv dříve zmiňovali problémy prázdných bytů, spekulací, neefektivity trhu a potřeby aktivnější politiky sociálního bydlení, tak nyní do značné míry ustupují a říkají to co všichni. Tedy že nový stavební zákon nás zachrání. Pokud se postaví o pár set komerčních bytů více jen díky tomu, že se zrychlí povolení staveb, bude to mít na vývoj cen bytů marginální dopad, a to i proto, že většinu z nich si koupí velcí či malí investoři,“ říká Lux.

Sociolog Lukáš Linek uvádí pro Deník Referendum, že mladí voliči do pětatřiceti let nebudou rozhodující silou volebního klání. Ve článku Opoziční koalice cílí na mladé voliče. Mohou jim pomoci zvítězit ve volbách? popisuje důvody: „I kdyby se jejich volební účast zvýšila třeba na šedesát procent, tak to bude znamenat maximálně nějakých sto tisíc hlasů, přičemž nelze předpokládat, že se všichni přikloní k opozičním koalicím. Někteří jistě podpoří i strany typu SPD. Znamená to, že vyšší volební účast by subjektům od středu doprava přinesla tak jedno procento navíc.“